Oheň
Vždy měj na paměti pravdivé pořekadlo: „Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán“
Desatero ohně:
1. Rozmysli si, na co oheň potřebuješ a podle toho zvol typ ohniště a dřevo na topení.
2. Je-li to možné, využij vždy starého, již vybudovaného ohniště. Musíš-li založit nové, založ jej tak, aby všechny zásady zacházení s ohněm byly zachovány.
3. Ohniště oblož kameny, aby se oheň nemohl rozšířit (pozor na kameny z potoka – ty žárem praskají a odlomky tě mohou poranit).
4. Musíš-li vyrýpat drny, ulož je stranou do stínu vždy trávou dolů a občas je pokrop – použijí se při zahlazování ohniště.
5. Nauč se zapalovat první zápalkou bez papíru za každého počasí. Ve vlhku pomůže březová kůra nebo smrkové větévky.
6. Přikládej spíše menší dávky a častěji z návětrné strany – mezi polínka se musí dostat vzduch.
7. Oheň má být čistý – netop zeleným jehličím nebo větvemi s listím. Zbytečně moc čoudí.
8. Nejvíce hřejí špičky plamenů. Zavěs podle toho nádobu v níž vaříš.
9. Dohasínající uhlíky lze povzbudit trochou soli a rozfoukáním.
10. Před odchodem vzorně ukliď. Z vychladlého ohniště vyber popel, zakryj drny a zalij – tráva poroste dál. Kameny dej tam, odkud jsi je vzal a usaď očouzenou stranou dolů.
Slavnostní oheň
Je to oheň připravováný pro slavnostní příležitost, většinou čtyřstranný, aby se mohl slavnostně podpálit pochodní ve jménu síly, krásy, pravdy, lásky a vždy od východu. V kruhu sídlí duch lesní moudrosti, a proto se o oheň smí starat pouze ohnivec.
Zapaluji oheň síly, jehož zákony jsou - Buď odvážný, mlčenlivý a poslouchej.
Zapaluji oheň krásy, jehož zákony jsou - Buď čistý, silný a vždy ochraňuj přírodu.
Zapaluji oheň pravdy, jehož zákony jsou -Mluv pravdu, buď pokorný, hraj čistě podle pravidel.
Zapaluji oheň lásky, jehož zákony jsou -Buď laskavý, ochotně pomáhej, žij radostně.
Pochodně
Pochodeň je tvořena z přírodních materiálů. Na silnější větev připevníme hlavici ze suchého jehličnatého chrastí proloženého kousky pryskyřice a proužky březové kůry. Hlavici pevně přivážeme pruhy smrkové kůry řádně namočenými do vody, aby vše dobře drželo i po zapálení. Pochodně přinesou vybraní „ohnivci“ již zapálené od malého ohníčku, který se nachází mimo táborový kruh.
Druhy ohnišť
|
|
Pyramida |
Nařezaná polena složíme do pyramidy a obdobným způsobem i přikládáme. Dostaneme vysoký jasný plamen, který osvětlí celý prostor kolem táboráku, takže se nejen pěkně povídá či zpívá, ale podaří se i zábavné výstupy, hry apod. |
|
|
Pagoda |
Používaná jako slavnostní ohniště, vyžaduje hodně dřeva a pracné je i řezání paliva. Polena klademe ve tvaru čtverce - konce křížíme - od nejsilnějších ke kratším, takže se ohniště směrem vzhůru zužuje. |
|
|
Hranice |
Je to slavnostní ohniště. Podobá se pagodě, stavba je však jednodušší, protože nemusíme přiřezávat, vybírat a skládat polínka podle tloušťky. Hranice má nahoře i dole stejné rozměry. Hoří mnohem déle. |
|
|
Strážní oheň |
Zakládáme ho nejčastěji v noci pro táborové hlídky. Má dávat při co nejmenší spotřebě paliva dost tepla, ale ne příliš moc světla a kouře. Nejjednodušší typ je ze tří silných polen paprskovitě složených. Hoří odprostředka a jak dřevo odhořívá, přistrkujeme je do středu. |
|
|
Kanadský krb
|
Je neocenitelný vždy, když potřebujeme chránit oheň před poryvy větru a zabránit větším ztrátám tepla. Jeho stěna je z polínek o průměru nejvýš 10 cm. Usměrňuje teplo a dá se na něm sušit i mokrý oděv. |
|
|
Závěs |
Kotlík je zavěšen nad ohništěm na kovovém podstavci, který se dá koupit v železářství nebo prodejně sport. potřeb. Pokud ho nemáme, poslouží nám silnější větve.
|
|
|
Závěs na kotlík |
Ten se podobá předchozímu, dává však při vaření větší možnosti. Přikládáme na krátko polámané suché větve.
|
|
|
Rožeň |
Je to jednoduchý přírodní gril. Stačí zapíchnout do země dvě vidlice, na ně položit živý prut (zbavený kůry) s nabodnutým masem a můžeme opékat.
|
|
|
Pečení na kamenech |
Pečení na kamnech nebo na žhavém popelu má také dobré výsledky. Na kameny, kterými je obloženo ohniště, můžeme postavit kotlík, pánev apod. Nejlépe se vaří na ohništi postaveném z cihel. |
|
|
Finská (indiánská) svíce |
Je dobrým dlouhotrvajícím zdrojem tepla, dá se na ní vařit nebo se jen tak u ní ohřát. Vydlabeme střed a odspodu otvor pro sání vzduchu. Pokud nám střed nejde lehce vydlabat, musíme špalek rozpůlit nebo dokonce rozčtvrtit a pak zase spojit třeba drátem. Celý prostředek zaplníme břízovou kůrou, větvičkami či pilinami, které nám zůstaly po odstranění středu. Pokud zapalujeme nahoře, svíce bude hořet dlouho, ale slabě. Pokud ji zapálíme zespodu, shoří rychleji, ale plamen bude velmi intenzivní. Samotný proces zapalování vyžaduje trochu cviku, ale s každou další zapálenou svíci to půjde rychleji a rychleji. Intenzitu plamene je možné regulovat přivřením vzduchového otvoru dole. |
|
|
Oheň na sněhu nebo na vodě |
Tento oheň zakládáme v zimě, když je hodně sněhu nebo když potřebujeme oheň dostat přes vodu. Pokud je sněhu málo, můžeme ho odhrnout a rozdělat klasický oheň. Ale pokud je sníh hluboký, nasbíráme si silnější polena a vyskládáme z nich podklad (dřevěný rošt, vor), na kterém pak postavíme příslušný oheň. |
V dešti
Pokud netrval déšť moc dlouho, můžeme pod větvemi najít drobné suché větévky nebo z velkých smrků olámat spodní suché větve. Pro zapálení si pomůžeme kouskem březové kůry (ta hoří velice dobře i vlhká). Po velkém dešti musíme najít větší poleno, které rozřežeme. Střed bývá suchý, pokud neleželo poleno ve vodě celé.
Ve větru
V silném větru můžeme zabránit zhasínání zápalek tím, že utvoříme z březové kůry kornoutek, vložíme do něj zápalku a škrtneme krabičkou o zápalku. V ten moment zasuneme zápalku do kornoutku a tam už by se nám sfouknout neměla. Chytí-li nám kůra, celý kornoutek zastrčíme pod připravené dříví.
Bez ohně by nebylo života!!!